Svátek

Svátek má Vojtěch

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 4. 2019

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 13 až 17°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Datum a čas

Dnes je úterý, 23. 4. 2019, 8:09:24

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

 

Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) je daní přímou. Je stanovena zákonem o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“).

Dle § 2 zákona poplatníky DPFO jsou všechny fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

 

Poplatníci daně (§ 2)

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“).

Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

 

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou:

a.     příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – např.: mzda,

b.    příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

c.     příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy,

d.    příjmy z pronájmu,

e.     ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry (§ 10).

 

Příjmy ze závislé činnosti (§ 6)

Jsou to:

a.     příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b.    příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů,

c.     odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

d.    příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Úplný výčet příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků naleznete v § 6.

 

Příjmy z podnikání (§ 7)

Jsou to:

a.     příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)

b.    příjmy ze živnosti,8)

c.     příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d.    podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Úplný výčet příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti naleznete v § 7.

 

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání (§ 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. d), jsou:

a.     podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“), úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,

b.    podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

c.     úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f)

d.    výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

e.     dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,9a)

f.     plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

g.    úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),

h.     úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).

Úplný výčet příjmů z kapitálového majetku naleznete v § 8.

 

Příjmy z pronájmu (§ 9)

Pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti, z podnikání či z kapitálového majetku (§ 6 až 8), jsou to:

a.     příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),

b.    příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

Úplný výčet příjmů z pronájmu naleznete v § 9.

 

Ostatní příjmy (§ 10)

Jsou to příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, např.:

a.     příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b.    příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d) s výjimkou uvedenou v § 4,

c.     příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d.    příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10)

e.     přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f.     podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,

g.    vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)

h.     výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 3 písm. b) a v § 4,

i.      ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,

j.      příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,

k.     příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu,131)

l.      příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou73) s výjimkou uvedenou v § 4.

Další informace k ostatním příjmům a příjmům, které jsou od daně, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny, naleznete v § 10.

Příjmem se rozumí:

Příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu1a), pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

Předmětem daně nejsou (§ 3):

·         příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,

·         úvěry a půjčky s výjimkou:

1.     příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

2.     příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

·         příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,1b)

·         příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,1c)

·         příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v§ 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),

·         příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem1e) a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,

·         příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů1d), příjmy z vypořádání společného jmění manželů4g),

·         částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

 

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 4)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, naleznete v § 4 zákona o daních z příjmů.

Základ daně a daňová ztráta

Definici základu daně a daňové ztráty a postup jejich výpočtu naleznete v § 5 a v § 23 zákona o daních z příjmů.

 

Sazba daně (§ 16)

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

 

Další informace k dani z příjmů FO

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termíny jejich podání

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, alevykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který měl v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na zdaňovací období 2010prohlášení k dani podle § 38k zákona, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona. Daňové přiznání je povinen podat též poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona.

Povinnost podat daňové přiznání má též poplatník, který měl v roce 2010 příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 zákona. Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona (na manželku, invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, je držitelem průkazu ZTP/P) a daňové zvýhodnění.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do pátku 1. dubna 2011. Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do pátku 1. července 2011.

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.

 Zdroj: Zákon 586/1992 Sb.