Proč nepodcenit vedení účetnictví

Bez řádně vedeného účetnictví a mzdové agendy se žádný podnik neobejde. A pokud o tuto oblast dostatečně nedbá, je jen otázkou času, kdy přijdou sankce a dokonce i tresty za osobní odpovědnost při zanedbání zákonem stanovených povinností.

    PROČ NEPODCENIT VEDENÍ ÚČETNICTVÍ??

• Slouží jako zdroj informací při rozhodování a řízení podniku.

• Jedná se o podklad pro evidenci majetku a závazků.

• Je podkladem pro zpracování přiznání k dani z příjmů právnických (popř. i fyzických) osob, přiznání k DPH, Kontrolního hlášení, Souhrnného hlášení, účetní závěrky a řady dalších zákony předepsaných výkazů …

• Je důkazním prostředkem při vedení sporů.

• Za řádné vedení účetnictví odpovídá dle zákona o obchodních korporacích jednatel společnosti. Dle zákona o obchodních korporacích „zajišťuje jednatel řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti“. Nemusí ovšem vést účetnictví a evidenci osobně, ale může pověřit vedením účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobu, které poskytne pro výkon činnosti součinnost. Zabezpečení vedení účetnictví další osobou ovšem neznamená absolutní zbavení se odpovědnosti účetní jednotky ani statutárního orgánu za správnost a řádné vedení účetnictví.

• Občanský zákoník upravuje obecné pravidlo péče řádného hospodáře: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí." Jednatel se tedy nemůže zbavit své odpovědnosti za nedostatky v účetnictví z toho důvodu, že svými znalostmi na výkon funkce nestačí.

• Osobní odpovědnost jednatele za účetnictví vyplývá také z ustanovení Zákona o účetnictví, podle kterého musí být k účetní závěrce připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.

• Porušení zákona o účetnictví či daňového řádu s sebou nese riziko celé řady sankcí, které mohou mít v některých případech až likvidační dopady, nemluvě o trestně právní odpovědnosti.

Obdobné povinnosti, odpovědnost i rizika, souvisejí také s řádným vedením personalistiky a mzdové agendy:

• Zaměstnanci potřebují mít řádně zpracované doklady týkající se personalistiky a mezd a správně zpracované mzdy.

• Zaměstnavatelé, popřípadě jimi k tomu určené osoby, musí mít znalosti o tom, jaká práva a povinnosti vzhledem ke svým zaměstnancům mají a jaká práva a povinnosti mají naopak zaměstnanci vůči svým zaměstnavatelům.

• Zaměstnavatelé zároveň musí plnit zákonem stanovené požadavky v oblasti daní z mezd, sociálního a zdravotního pojištění, zákonného úrazového pojištění apod….,

jelikož i zde mohou hrozit pokuty a sankce.

Níže uvádíme přehled některých sankcí vyplývajících ze zákona o účetnictví a z daňového řádu, kdy účetní jednotka - podnikatel:

• Nevede účetnictví v rozsahu stanoveném v §4 zákona o účetnictví.
  Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

• Nesestaví účetní závěrku – účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní. V případech stanovených pro konsolidaci sestavují i konsolidovanou účetní závěrku. Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

• Nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v §19 odst.1 – tzn., k rozvahovému dni. Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

• Vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 Zákona o účetnictví – účetní jednotky musí vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podnikatele. Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

• Sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2 Zákona o účetnictví. Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

• Vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 Zákona o účetnictví: "Účetnictví je vedeno správně (je zvolen správný způsob vedení účetnictví), jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje Zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel." Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

• Nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a Zákona o účetnictví – zveřejnění znamená umožnění třetím osobám nahlédnout do účetní závěrky – např. zveřejněním v obchodním rejstříku. Z účetních jednotek jsou povinny účetní závěrku (popřípadě i přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu) zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku (nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis). Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

• Nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně. Sankce = pokuta do 500.000 Kč.

• Nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně. Sankce = pokuta do 500.000 Kč.

• Nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Sankce:

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

• Nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Sankce = ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

• Z důvodu chybného uvedení daně v přiznání mu Finanční úřad doměří daň. Sankce = penále ve výši:

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet,

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

• Je v prodlení, tzn., že neuhradil splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Sankce = úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.